| A | B | C | D | E | F | G |
| 1. | 1. | Eda | (ZU) | 143 | 15 | − |
| 2. | 2. | Míša | (MY) | 126 | 16 | − |
| 3. | 3. | Téra | (MY) | 123 | 16 | − |
| Celý příspěvek |
Káraný – tam, kde je voda doma
Uprostřed noci, spíše k ránu, mě vzbudil telefon. Celý příspěvek
Stav na Nový rok
| 1. | Eda | (ZU) | 128 |
| 2. | Míša | (MY) | 110 |
| 3. | Téra | (MY) | 107 |
| Celý příspěvek |
Týpko v novém elektronickém kabátě
Klasické Týpko v posledních pár měsících poněkud vázlo, a to z toho důvodu, že se chystala jeho nová, již pouze elektronická podoba, kterou nyní vidíte zde. Co s sebou elektronické Týpko přináší?
Z pohledu obsahu nic až tak převratného – i nadále si zde budete moci číst články z výletů a postupně i některé rubriky, na které jste byli zvyklí z původního Týpka. Oproti dřívějšku nebude vycházet pravidelně jednou za měsíc, nýbrž průběžně – jakmile bude o čem psát, obejví se to tu.
Týpko je tu pro vás a zajímá nás, jak se vám líbí, takže můžete ke článkům vkládat komentáře. Příjde vám to málo a chcete sami napsat třeba článek z výletu? Není problém, domluvte se s vedoucím a váš článek tu může být také!
O přírodě
Jak asi víte, tento rok žiju v San Diegu, v Kalifornii, což je jeden z padesáti států v USA. Bydlím tu jen s mámou a bráchama, protože tátu jsme nechali doma, aby mezitím opravil náš dům. Už jsem tu skoro pět měsíců, anglicky se domluvím, ve škole jsem si dávno zvykla. Ale stále mě udivují všechny ty rozdíly. Nikdy bych si nemohla představit, že je tu všechno o tolik jiné.
Podzimky V Červené Vodě (25.-30.10.2011)
V poměrně hojném počtu jsem vyrazili již v úterý večer do vzdálených exotických krajin… No dobře, nebudu tak přehánět, ale vzdálené byly, exotická a podivuhodná byla zejména paní co nás měla ubytovat v místní pionýrské klubovně. Její smysl pro humor jsme však spíše nepochopili, každopádně nesdíleli. No nic, hlavně že jsme v pořádku dorazili a jsme v (relativním) teple. Totiž tyto vzdálené krajiny se zvou Červená Voda u Králík.
Vánoční besídka (16.-18.12.2011)
Bylo nebylo, jednou se skupinka statečných a nebojácných vydala pomoci malému království. Království bylo, jak už to bývá, zapadlé za sedmero železničními přejezdy a devatero sjezdy z dálnice… Inu, dorazili na místo a po chvíli hledání našli i kde hlavu složit. Navštívil je král. Audience proběhla v truchlivé náladě: král poslal princeznu, svou jedinou dceru na převýchovu ke drakovi, jenže tomu se zalíbila a nechce ji vrátit. Tak mu stateční rytíři a rytířky bez bázně a Hany slíbili, že pomůžou. Nejprve začali mapovat terén: jak vlastně ten drak vypadá? Kolik má hlav a kolik drápů? Tedy zmatek v tom byl pořádný, hlavně král to měl dost pomatené. A tak rytíři a rytířky museli doufat, že až na draka narazí, poznají ho.